[18.07.2008] Letošní I. běh končí... (první běh)
Lukmen zdraví naposledy všechny rodiče z tábora,
je chvíli před posledním táborovým obědem a v táboře je již cítit zítřejší odjezd na každém kroku. Jak proběhly poslední dny tábora?
Ve středu odpoledne soutěžily družiny v populární „džungli“, tedy hromadné honičce se strháváním fáborků na louce. Potom se děti pustily do vaření – podle dávných Máyských receptů měly za úkol uvařit na provizorních ohništích kaši a placky. A řekl bych, že se jim to povedlo! Namísto středeční večeře pak proběhla avizovaná hostina, kde máyské pokrmy tvořily jen jakýsi „zákusek“ (ovšem velmi chutný a také ceněný!). Hlavním chodem totiž byla pizza a hranolky, zapíjelo se colou a po jídle následoval ještě zákrm v podobě brambůrků, oříšků a tyčinek– no prostě všechno to, po čem děti po téměř třech týdnech na táboře touží . A to všechno jsme jedli u velké společné tabule, kterou jsme si udělali uprostřed táborové louky z lavic z jídelny a z beden coby stolů. Noc ze středy na čtvrtek pak přinesla dětem z 3.-5. oddílu očekávanou TZO, neboli Tajnou Zkoušku Odvahy – stezku odvahy, kterou bylo potřeba pro úspěšné získání zkoušky odvahy projít se svíčkou o samotě a potichu. Což se překvapivě mnoha dětem nepodařilo, protože se buď provinily proti těmto pravidlům, anebo dokonce odmítly na stezku úplně vyrazit! Cestou pochopitelně čekaly děti různé nástrahy, například Fantomas, takže si děti užily trochu strachu ale taky legrace 
Jak jsem již psal ve své minulé zprávě, čtvrtek měl být „hlavním“ dnem tábora, protože jsme měli naplánovanou Olympiádu alias Máyské hry slunce, Pouť alias Máyské oslavy slunce a konečně večerní diskotéku. Bohužel, čtvrteční probuzení nebylo vůbec příjemné, protože od brzkého rána poměrně vydatně a hlavně vytrvale pršelo. Proto jsme na dopoledne zařadili náhradní program (zpívání s kytarami v jídelně a potom scénky na vylosované téma, které nejdřív sehráli pro pobavení dětí vedoucí a po poledním klidu i všechny 4 družiny) a až odpoledne jsme se donutili udělat Olympiádu (částečně za mírného deště). Ale děti neprotestovaly a Olympiáda proběhla se vším, co k tomu patří (Olympijská vlajka, pochodeň a oheň, stupně vítězů, medaile atd.). A večer pak přinesl toužebně očekávanou diskotéku, tentokráte ovšem se speciální výzdobou tanečního parketu alias jídelny a také s „barem“ pro děti a občerstvením v podobě pestrobarevných jednohubek. Kvůli náročným přípravám začala diskotéka vlastně až asi v 10 hodin večer a je tedy jasné, že nejvytrvalejší tanečníci z řad nejstarších oddílů byli posláni spát až asi ve 2 hodiny ráno. Přeci jen, je konec tábora… 
Dnes, tedy v pátek, to z počátku vypadalo že se počasí moc neumoudří, nicméně už nemáme prostor, kam co odkládat. Takže dopoledne proběhla soutěž družin ve škrábání brambor a následovala po oddílech příprava slavnostního táboráku, která právě teď vrcholí. Počasí se nakonec vybralo, mraky se protrhaly a občas zasvítí dokonce i sluníčko. Snad se nám tedy odpolední Pouť (děti soutěží v rozličných disciplínách, kde si vydělávají peníze a ty pak mohou utratit ve stánku s dobrotami) vydaří. No a večer pak proběhne již zmíněný závěrečný táborák, jehož hlavním bodem je samozřejmě udělování zasloužených stupňů Lesní moudrosti, tedy ocenění dětí za jejich aktivitu, schopnosti a dovednosti, které prokázaly po dobu celého tábora. Kromě toho budou vyhodnoceny i dlouhodobé soutěže, tedy soutěž družin (poslední 3 dny) a také soutěž v úklidu. A každý táborník také dostane diplom, který mu bude připomínat, jaké zkoušky letos na táboře zvládl splnit. Táborákem bude náš letošní táborový program beze zbytku završen a jediné, co nás bude čekat, bude již jen balení a úklid…
Zítra se vystřídáme s nastupujícím II. turnusem, takže zhruba ve 13 hodin bychom měli nahoře na Čeříně nastupovat do autobusů a vyrážet směr Praha. Až opravdu vyrazíme na cestu, pokusíme se všem rodičům odeslat SMS s upřesněním předpokládaného času příjezdu do Prahy na Černý Most.
Děti se už po třech týdnech v Čeříně samozřejmě moc těší domů. My vedoucí doufáme, že se jim letošní tábor líbil a že se nám tedy povedl. Věříme, že budou na tábor rády vzpomínat a že Vám budou doma vyprávět spoustu příjemných zážitků. A pokud se za rok zase sejdeme na začátku prázdnin u odjezdu do Čeřína, bude to pro nás ta nejlepší odměna…
Za všechny KOLTí dospěláky z party I. běhu zdraví naposledy rodiče a přeje krásný zbytek léta a dovolené
Lukmen