Zprávy z tábora
Dnes je pátek 4. dubna 2025
stránky KOLTu

[06.07.2007] Po bitvě o hrady    (první běh)
Lukmen zdraví podruhé rodiče z tábora pod Čeřínem! Tábor žije svým středověkým životem, všichni jsme v pořádku a zdraví, marodka zeje prázdnotou a to je asi ze všeho nejdůležitější. I když počasí není úplně ideální, máme se všichni dobře.

Co jsme dělali v době od mé minulé zprávy? V pondělí odpoledne proběhl již avizovaný první větší závod družinek alias rodů ("Za předky Vítkovců"), do kterých jsme rozdělili všechny děti na základě výsledků rozřazovacího závodu. Družinky měly za úkol projít co nejrychleji vytyčenou trasu (všechny startovaly najednou), na ní splnit či vyluštit zadané úkoly a dostat se co nejdříve až na konec cesty, kde je čekal zakladatel rodu Vítkovců – slovutný Vítek z Prčic. Od něj se rozcházelo 6 cest, označených šesti rodovými znaky, na jejichž konci vždy čekal jeden pán z rodu Vítkovců na družinu, která si k němu došla. A záleželo jen ne dětech, zda si z úvodního představování rodu Vítkovců zapamatovaly, kdo má jaký erb a tudíž si mohly vybrat svého „patrona“, anebo si zvolily cestu nazdařbůh, či prostě dorazily k Vítkovi pozdě a musely se vydat cestou, která zbyla… Tak tedy byly rozděleni poddaní k jednotlivým pánům a rodům. V úterý ještě páni slavnostně předali svým poddaným rodové znaky (kožené přívěsky se symbolem rodu), na které se v průběhu tábora budou vyznačovat pomocí barevných šňůrek hodnosti, jichž děti prostřednictvím získávání zkoušek dosáhnou.

Trochu nás zhruba od úterý trápí počasí, je vesměs proměnlivá oblačnost s občasnými přeháňkami. Ne že by nějak zvlášť vydatně pršelo a měli jsme s tím problémy, to ne, spíš jde o to, že se nelze moc spolehnout, jaké bude počasí a tedy se držet připraveného programu. Ale snažíme se improvizovat a zatím vše zvládáme podle harmonogramu. Úterý byl den s oddílovým programem, ve středu odpoledne jsme po družinách vyráběli kostýmy pro všechny děti. Každé dítě si z přivezeného prostěradla vyrobilo plášť či halenu a s pomocí svých pánů a paní si na ně nabarvili svoji rodovou růži. Ó, proč nás opět muselo potrápit několik rodičů, kteří svým dětem požadovanou bílou látku s sebou nedali?!?! Jakmile bylo vše hotovo, dorazila do tábora návštěva z nejvzácnějších – za doprovodu královské rady přijel na naše panství sám král Václav II.! Všichni jsme mu, slavnostně oděni, vzdali poctu v táborové bráně, byly mu představeny jednotlivé rody Vítkovců a král následně poctil náš tábor tím, že setrval až do večera. Předtím ale ještě stihnul varovat, že cestou do našeho ležení zaslechl v okolní zemi znepokojující zprávy o skupinách lapků, kteří drancují a plení vše, co jim přijde do cesty. Bohužel, jak se ukázalo nádcházející noci (ze středy na čtvrtek), lapkové se nevyhnuli ani našemu táboru. Krátce po půlnoci vtrhli do spícího tábora a ač hlídka ze třetího oddílu zareagovala velmi pohotově a ihned zvonila velký poplach, lapkové přesto dokázali z tábora odnést to nejvzácnější, co každý rod má – tedy vzácnou rodovou korouhev. Proto jsme ihned vzbudili celý tábor a za pomoci zvědů zjistili, kde se banda lapků utábořila. Potom jsme za nimi po jednotlivých rodech vyrazili, cestou museli ve zkouškách prokázat sílu, rozum a mrštnost a nakonec se připlížili až k jejich ležení a tam si pod pláštíkem tmy zpět vzali, co nám patřilo. Dobrodružná noční výprava byla za námi a tak jsme mohli ve čtvrtek ráno na nástupu konstatovat, že máme v táboře zase zpět všech 6 vzácných korouhví. Čtvrteční dopoledne bylo vyhrazeno pro stavbu rodových hradů, které vyrostly ze dřeva na louce za táborem. Děti se opravdu snažily! Odpoledne jsme potom tyto stavby využili ve hře „Hrady“, v níž jednotlivé rody bránily vlastní hrady a současně útočily na hrady ostatní. Zajímavá a velmi prestižní úpolová hra přinesla mnoho zajímavých soubojů a hlavně možnost vybití všem dětem, které se zaníceně vžily do rolí obránců a útočníků..

Dnes, tedy v pátek, máme v táboře dopoledne i odpoledne program po oddílech a večer, pokud počasí dovolí, bychom měli mít druhý táborák. O víkendu nás pak čeká další družinová hra či spíše slavnost, která volně přejde do první táborové diskotéky. V pondělí by pak měly všechny oddíly vyrazit na puťák včetně nocování mimo tábor.

Zdravíme rodiče do Prahy!

Lukmen