Zprávy z tábora
Dnes je čtvrtek 24. května 2018
stránky KOLTu

[07.07.2008] Třetí zpráva z Čeřína    (první běh)
Milí rodiče, bohužel na čas z Prahy Vám posílám dlaší zprávu o táboře pod Čeřínem.

Všichni v táboře se mají dobře a pozdravují do Prahy. Zdravotní stav všech dětí je dobrý, snad kromě jednoho zvrtnutého kotníku během včerejšího prestižního zápasu nejstarších děvčat proti dospělačkám v táboře. Včera v neděli se nám vrátila po úraze, o kterém jsem psal v minulé zprávě, také jedna tábornice z nemocnice a protože také dorazil poslední táborník který s námi nemohl být hned od začátku, od včerejška máme "plný stav", tedy 46 dětí.

Co se událo v táboře od mé poslední zprávy? Naposledy jsem Vám psal v sobotu ráno. O víkendu jsme měli v táboře několik "návštěv", takže se děti mohly seznámit s některými našimi kamarády z lidí kolem KOLTu. Dopoledne probíhal program po oddílech a o polední klidu vyrazila průzkumná skupina několika dětí pod vedením Kh! na blízkou skautskou louku k Vltavě pro jeden ze zmizelých artefaktů. Artefakt byl skutečně na svém místě a nám se tedy potvrdilo, že se - ovšem z neznámého důvodu - 3 zmizelé artefakty opravdu vrátily zpět na své místo. Proto jsme po poledním klidu vybrali další dvě skupiny od vedením Kuby a mým, které vyrazily pro vzdálenější dva chybějící artefakty. Zbytek osazenstva tábora se pak věnoval sportům v táboře a také přípravě táborového ohně, který jsme si na sobotní večer naplánovali. Zatímco výprava "mojí" skupinky byla bez problémů a i se zastávkou v kempu jsme byli před večeří zpátky v táboře, Kubova skupina, která to měla přeci jen o dost dál, se stále nevracela... Těsně po večeři nás všechny v táboře vyděsilo, když zběsilým úprkem přiběhly dvě děti z oné Kubovi skupinky a vyprávěli stěží uvěřitelný příběh: celá skupina byla nedaleko místa nálezu artefaktu přepadena a zajata jakýmisi podivně oblečenými lidmi jakoby z budoucnosti. Chovali se prý velmi agresivně, měli podivné zbraně a mluvili cosi o roku 5.513!! Zvláštní "pozornost" věnovali vedoucímu skupinky Kubovi, kterého nakonec oddělili a odvlekli neznámo kam. Pravda je, že děti, které byly v zajaté skupině, si užily asi dost nervů a strachu.. Nakonec se dvěma dětem podařilo ze zajetí utéci (navíc při útěku sebrali jednomu ze strážců jakýsi stříbrný kufřík) a hned doběhly do tábora pro pomoc. V táboře po tomto vyprávění nepanovala zrovna pohodová atmosféra a všichni jsme přemýšleli, co dělat. Prozkoumali jsme přinesený kufřík a z toho, co jsme objevili uvnitř, nám bylo jasné, že se jedná o věci z daleké budoucnosti (jakési el. přístroje, noviny z roku 5.513, identifikační karta jakéhosi kiborga atd.). Z novin jsme se dočetli cosi o tom, že na lidstvo na Zemi dopadla vlna zničujících veder a že panuje doba "Velkého tepla". Což mimo jiné znamená, že lidé již dávno neznají mráz a voda v jiném než tekutém skupenství je proto ně nejen naprosto neznámá, ale také nebezpečná, zkrátka že se ledu a sněhu bojí a že je paralyzuje! Takže bylo jasné, jakými prostředky lze na věznitel našich kamarádů zaútočit! Naštěstí jsme měli v lednici a v mrazáku ve stodole v Čeříně, kde jinak uschováváme potraviny, 4 velké pytle ledových kostek, což se nám v tuto chvíli moc hodilo! Nakonec, kvůli nebezpečnosti celé akce, jsme se rozhodli vypravit na místo přepadení skupinu 4 vedoucích. Ta ale nebyla moc úspěšná, vůbec se jim nepodařilo děti osvobodit a navíc přišli o Fifíka, který byl také zajat. Tak snad alespoň jeho přítomnost mezi zajatými dětmi ulevila trochu jejich napatým nervům.. po zprávě o neúspěšné misi vedoucovské skupiny jsme se rozhodli dál neváhat a vydat se na osvobození v mnohem větším počtu. Do akce tedy nešly jen děti které vyloženě nechtěly (přeci jen - bylo asi 21 hodin a začínalo se pomalu stmívat). A tak jsme v počtu asi 35ti osob vyrazili vyzbrojeni ledovými kostkami do potemnělého lesa v zastrčeném údolí mezi Čeřínem a Skupečným. Naše dobrodružná akce se nakonec podařila, vetřelce z budoucnosti jsme obklíčili, pomocí ledu je zahnali a konečně osvobodili šťastné kamarády. Kdyby se nám bývalo podařilo zachránit i vedoucího Kubu, byla by akce zcela úspěšná. Po Kubovi se ale slehla zem... Po příchodu do tábora samozřejmě nebylo na oheň ani pomyšlení a děti šly spát, pravda, někdy s trochou strachu z neznámých vetřelců nedaleko od tábora...

V neděli bylo nádherné počasí. O Kubovi jsme bohužel stále neměli žádné zprávy a i nadále nám tedy chybí 1 z 15ti artefaktů, potřebných k opakování pokusu s přesunem. Proto bude tedy na nás abychom všemu přišli na kloub, snad získáme další informace detailním prozkoumáním všech věcí ze záhadného kufříku. Dopoledne bylo po oddílech a většina dětí vyrazila se svými vedoucími k vodě, odpoledne si pak děti z nejstarších oddílů šly vyzkoušet na malé skále u skautů slaňování, které jim připravil Dan "Láca", tedy dřívější topič na našem táboře a takto jedna z víkendových návštěv. O půl šesté pak začal již zmíněný fotbalový zápas, ke kterému vyzvaly tým žen z řad personálu tábora děvčata z nejstarších oddílů. A myslím, že si to všichni náramně užili! Holky svedly dramatický souboj na hřišti a kluci a zbytek dětí naopak intenzivně povzbuzovali a vytvořili jsme zápasu opravdu mohutnou diváckou kulisu :-) Po skončení zápasu pak následovalo mohutné loučení - spousta dospěláků totiž s koncem víkendu z tábora odjížděla. S táborem se rozloučila kuchařka Ejka (namísto ní dorazila v sobotu na další týden do kuchyně Maruška), zdravotník Lapi (vystřídán pro zbytek tábora Kuňkou), pomocník Vlasta a na týden bohužel i já. Kromě toho odjeli i návštěvníci a tak namísto nějakých 22 dospěláků, kteří stáli před dětmi ještě na ranním nástupu, jich v táboře po odjezdu všech zůstalo jen 14. Přesně s koncem zápasu a naším odjezdem dorazila do tábora také vydatná bouřka, ale podle mých zpráv ji přečkal tábor v pořádku a bez potíží. Pouze se k velké škodě opět nepodařilo uskutečnit druhý táborák a kvůli potížím s elektřinou ani náhradní program, tedy diskotéku. Oba tyto toužebně očekávané body večerního táborového programu tak přijdou na řadu v nejbližších dnech, možná už dnes večer. Ač nyní n Praze, budu Vám podávat informace z tábora, jakmile to bude možné.

Zdravím všechny rodiče!

Lukmen