Zprávy z tábora
Dnes je pondělí 21. května 2018
stránky KOLTu

[05.07.2008] Na sklonku prvního týdne    (první běh)
Vážení rodiče, po delší odmlce se Vám hlásí Lukmen z tábora pod Čeřínem. Ta nejdůležitější zpráva na úvod – všichni se máme dobře, až na jeden úraz vzešlý z pošťuchování dětí před kuchyní jsme také všichni zdrávi; táborový zdravotník Lapi zatím řeší zaplaťbůh vesměs jen klíšťata. Bez větší újmy jsme přečkali i čtvrteční vydatné bouřky v okolí tábora, dnes máme slunečno a vše na táboře běží, jak má.

A co že se událo od mé poslední zprávy? Naposledy jsem se s Vámi loučil v neděli po příjezdu. Takže chronologická rekapitulace: v neděli odpoledne proběhl avizovaný rozřazovací závod, kdy všechny děti běžely na čas okruh kolem tábora po fáborkách a na pěti stanovištích plnily rozličné úkoly. Večer jsme potom z nejvážnějšími zájemci z řad dětí vyrazili sledovat do Rožmitálu do restaurace finále Eura. Co ale následovala potom, tedy hluboko v noci na pondělí, překvapilo snad úplně všechny. Ze čtyř stran kolem naší táborové louky se asi v jednu hodinu v noci začaly ozývat podivné zvuky, sledovali jsme světelné záblesky, slyšeli sirény a podivné hřmění… Zkrátka tábor byl probuzen neznámým jevem, který jsme si neuměli vysvětlit. Ráno v pondělí jsme pak byli překvapeni ještě mnohem víc, protože přes noc došlo k mnoha anomáliím, tedy nevysvětlitelným jevům – tak například na nástěnce se objevily jakési dokumenty psané prapodivným obrázkovým písmem, špalky kolem ohniště byly srovnány do čtverce místo normálního kruhu, kolečko se objevilo na střeše kuchyně, na stožáru se objevila vlajka ČTU a podobně. Navíc jsme postrádali vědce, kteří byli ještě v neděli večer spatřeni ve svém stanu při měřeních… V pondělí jinak probíhal program po oddílech a večer, těsně před večerkou, jsme byli opět zaskočeni – do táborové kuchyně nepozorovaně pronikli jacísi zvláštní lidé, skupina čtyř podivně oblečených „domorodců“ kteří mluvili zvláštní řečí a evidentně se nás velice báli. Náš táborový lingvista Khainether ale k našemu štěstí rozpoznal tuto podvinou řeč a dokázal s neznámými cizinci dokonce komunikovat. Byli jsme překvapeni, že se údajně jedná o starý jazyk pradávné Máyské civilizace, tedy lidí, kteří žili zhruba kolem roku 500 n.l., navíc v Americe! Vůbec jsme si neuměli vysvětlit, kde se tito Máyové vzali u nás na táboře v Čeříně…
V úterý ráno jsme pozorovali v táboře opět několik anomálií a trochu teď předběhnu když napíšu, že tyto nevysvětlitelné úkazy jsou dodnes naším každoranním překvapením. Ale zpět k úterku. Jelikož jsme byli velmi zaskočeni návštěvou Máyů v našem táboře a navíc i tím, že vědci se stále neobjevili a přitom jejich stan nejevil vůbec známky úklidu či balení před úmyslným odchodem, rozhodli jsme se jejich ležení opatrně prozkoumat. Vědeckých přístrojů jsme se radši nedotýkali a ani počítače ve stanu se nám nepodařilo zapnout, ale i tak jsme našli velmi zajímavé a cenné dokumenty! Jednak to byla jakási velká mapa planet a měsíců, které byly zakresleny různými symboly, hlavně ale denník o průzkumu a měřeních, která vědci v našem údolí prováděli. A z deníku jasně vyplývalo, že vědci byli zaskočeni enormními hodnotami všech sledovaných veličin, což si neuměli nijak vysvětlit. Dokonce ve svém posledním zápisu (z neděle) vyjádřili obavu z možného časoprostorového posunu, způsobeného změnou magnetismu Země a jinými palestezickými jevy. Z toho jsme pochopili, co vlastně vědci měřili a že úkazy, kterých jsme byli svědky v noci na pondělí, byly zřejmě tímto časoprostorovým přesunem! Usoudili jsme, že jsme se nějak nevysvětlitelně přemístili do období Máyské civilizace. V úterý odpoledne, těsně po svačině, nás navštívil vedoucí skupiny Máyů s prosbou. Údajně totiž kdesi na kopci za táborem existuje jakási skalní mapa s podivnými symboly, které Máyové nerozumějí ale domnívají se, že by mohla být užitečná pro nás. Neváhali jsme a celý tábor vyrazil za Máyem, který nás vedl na vrchol na kopci nad táborem. Cestou se stala zajímavá událost. Khaineteher rozmlouval s Máyem a já jsem pokládal některé otázky, když v tom mi zazvonil mobil. Než jsem stačil cokoliv udělat, Máyský náčelník mi mobil vytrhnul z ruky a z výrazem strachu a odporu jím mrštil o zem a ještě jej rozbil kamenem! Byli jsme všichni šokovaní, Kh! Nám pak vysvětlil že Máy se neznámého přístroje lekl a zareagoval po svém… Na vrcholu nad táborem jsme potom objevili nádhernou nástěnnou mapu, která symbolizovala postavení planet a jejich měsíců ve sluneční soustavě. Kolem skály jsme navíc nalezli 15 kamenů s těmito symboly a jakýmisi značkami na druhé straně. Mapu jsme si obkreslili a vyfotili a kameny jsme odnesli s pomocí dětí do tábora. Až později nám Khainteher, který se o celé věci dopodrobna s Máyem bavil, vysvětlil podstatu mapy a kamenů: kameny totiž symbolizují artefakty planet a měsíců a ty je potřeba získat a správně umístit, aby mohlo dojít k inicializaci časoprostorového přesunu a my jsme se mohli vrátit do naší doby. Program na následující středu a čtvrtek byl tedy jasný: děti jsme rozdělili do 15ti různých skupin a vždy za doprovodu vedoucího jsme šli hledat a získávat artefakty, potřebné k přesunu. Artefakty ale bylo mnohdy velice složité získat! Jeden byl například umístěn na nejvyšším vrcholu v okolí 6 km od tábora, jiný – svítící – ve Vltavě poblíž skautské louky. Pro jiný artefakt bylo nutné dojít přes provazovou lávku nad potokem, další bylo možné najít jen podle rozstříhané mapy, azimutů a podobně. Jeden artefakt byl umístěn ve vyschlé studni, kterou jsme nejdřív museli zalít vodou, aby vyplaval, další bylo možné získat jen pomocí přepálení provázku, jiný zas pomocí spojnice 4 míst v terénu… Několik artefaktů jsme vůbec nestihli ve středu hledat, několik se nám také nepovedlo najít, i když jsme byli blízko. Naše putování za artefakty zabralo proto i celý čtvrtek. Nakonec se nám opravdu podařilo ve čtvrtek večer shromáždit v táboře všech 15 artefaktů a včera navečer jsme tyto artefakty pomocí mapy od vědců a nástěnné mapy ze skály rozmístili. Jako střed pomyslné mapy sluneční soustavy pro rozmísťování artefaktů jsme přitom zvolili střed tábora, protože se snažíme o přesun právě nás a našeho tábora. To jsem ale trochu předběhl.

V pátek dopoledne byl po delší době program po oddílech, služba zajišťovala hlavně dřevo pro chod tábora, ostatní oddíly se věnovaly plnění zkoušek dětmi. Včera odpoledne proběhl dlouze očekávaný prestižní fotbalový zápas mezi výběrem dětí a mužstvem vedoucích, kterému samozřejmě přihlíželi i ostatní děti a dospělci v táboře. Po večeři jsme pak společně s dětmi rozmísťovali již zmíněné artefakty a tábor uléhal s očekáváním, zda opravdu dojde k očekávanému přesunu a my se vrátíme zpět tam kam patříme, tedy do Čeřína v červenci 2008. Ještě k tomu uléhání – to nám všem, dětem i vedoucím, zpříjemnil zdravotník Lapi, který pro nás připravil velmi netradiční „stezku“. Každý jednotlivě (vedoucí s „Lapiony“ ) procházel táborem od jednoho světélka ke druhému a u každého zastavení si přečetl zamyšlení o kamarádství, přátelství, přírodě, která nás obklopuje, hvězdách nad námi, zurčícím potoku i síle stromů… Byla to velmi silná a emotivní cesta „do hajan“ a myslím, že zejména vedoucí a starší děti měli opravdu možnost se na chvíli zastavit a zamyslet.. Pro ty menší to byl minimálně velmi netradiční zážitek za tmy, navíc podkreslený příjemnou hudbou…
V noci potom proběhl skutečně očekávaný přesun. Kromě již známých efektů jsme slyšeli navíc i silný zvuk sirény, ale ani to nepřimělo děti, které již věděly, co se děje, aby opustily své stany. Ráno jsme v táboře kromě tradičních několika anomálií pozorovali zmizení 3 z 15ti rozmístěných artefaktů. Prozatím nemáme žádné vysvětlení, co se vlastně stalo a zda se nám přesun povedl, snad jediným vodítkem může být zmizení Máyského náčelníka, který do včerejší noci trávil veškerý čas s námi v táboře. Zmizel beze stop právě v noci na dnešek, tedy v noci přesunu. Nyní, chvilku před obědem, se oddíly vracejí z dopoledního oddílového programu a o poledním klidu se chceme společně s dětmi znovu pořádně zamyslet nad tím, co se do této chvíle událo a zda máme pro sled jevů a událostí nějaké vysvětlení. V každém případě bude potřeba vyrazit znovu pro 3 zmizelé artefakty, což bude úkol pro vybrané skupiny dětí. Zbytek tábora bude mít sportovní odpoledne – tedy ping-pong, fotbal, přehazovanou a další sportovní aktivity v táboře.

Tolik prozatím ode mě. Omlouvám se za trochu rozvleklejší vyprávění ale chtěl jsem, aby i rodiče věděli, s jakými zajímavými událostmi se na táboře setkáváme a co prožíváme. Za všechny kteří moc pozdravují rodiče z čeřínského tábora zapsal Lukmen.