[08.03.2010] První pozdrav z druhého běhu ZDT na VKUSu (druhý běh)
Milí rodiče, poprvé se Vám hlásí Lukmen se zprávami ze zimního tábora n chatě VKUS ve Velké Úpě. Všichni se máme báječně, jsme zdraví, máme nádherné počasí a tábor se skvěle rozjel!! :-)
Sobotní příjezd proběhl v naprostém pořádku, rolba dovelza všechny věci od autobusu nedlouho po dětech, zkrátka příjezd, ubytování, vybalování a start tábora probíhal jako po drátkách. Děti jsou ubytovány ve třech chlapeckcýh a čtyřech dívčích pokojích, každý má na strost jeden či dvojice dospěláků. V sobotu večer jsme se s dětmi v jídelně alias herně senzamovali (tradiční seznamkové hry) a na závěr večera jsme promítli tak trochu tajemný film – motivační sestřih z dobrodružného soutěžního seriálu Pevnost Boyard. Zlehka jsme dětem vysvětlili, o co jde a podařilo se nám vzbudit jejich zvědavost…
V neděli ráno probehla na odklizené terase a za nádherného slunečného počasí první táborová rozcvička, letos povinná pro všechny :-) Dopoledne pak všechny děti vyrazily s kompletní sněhovou výbavou na Pěnkavčí vrch, kde jsme posoudili jejich lyžařské schopnosti a po rozdělení do dvou větších skupin (plus skupinky bobařů) absolvovali první lyžařské dopoledne. Odpoledne po poledním klidu jsme si nejdřív svolali všechny děti do jídelny na svačinu a během té jsme je s pomocí čtyř nejstarších dětí – kapitánů – rozdělili děti do 4 vyrovnaných smíšených skupin = družinek, týmů. Každá skupina si zvolila název a tak tu na VKUSu od té chvíle máme skupinu Sněženek, Machrů, Xichtů a Sovíků. Tyto skupiny budou v průběhu celého týdne soutěžit v nástrahách pevnosti Boyard! Nedělní odpoledne bylo volnější, všechny děti byly povinně venku kolem chaty, probíhalo bobařské odpoledne, dovádění ve sněhu a také se hrál hokej na terase, populární a oblíbená zábava dětí i vedoucích.
Po večeři a osobním volnu jsme se chvilku po osmé sešli všichni v herně a přišel ten, koho jsme všichni tak trochu čekali. Tajemný otec Furat!! Ten dětem zastřeným hlasem vysvětlil, kde se ocitly a že někde v katakombách pevnosti je ukryta truhla s pokladem, kterou by děti mohly a měly najít. Také upozornil, že na děti čekají v místnostech pevnosti rozličné nástrahy a úkoly a že vše na pevnosti je ohraničeno neúprosným a stále odbíhajícím časem… Otec Furat poté vybral z každé skupiny jendoho dobrovolníka k plnění prvního úkolu. Na chvíli odešel, aby se záhy objevil za oknem místnosti na terase. Děti byly napětím skoro zkoprnělé, když otec Furat v otevřeném okně a zcela potemělé mísnosti vysvětloval skupině soutěžících svůj první úkol. V ruce měl kromě nezbytných přesýpacích hodin také tajemný velký klíč a na něm čtyři barevné svítící kapsle. Ten za chvilku zahodil daleko do stráně pod chatou a úkolem soutěžících bylo co nejdříve přinést jednu ze světélkujících kapslí. První dobrodružná honba za časem tedy začala! Děti se musely co nejdříve obléci a pak ve tmě vyrazit hledat do sněhu. Celé to ale trvalo sotva chvíli a zanedlouho jsme už měli zpět v chatě všechna čtyři světla i s klíčem. Otec Furat děti po zásluze odměnil pískem, představujícím čas, který jim vsypal do měřiče času – speciálních válců na nástěnce. Tím byla letošní malá celotáborová hra odstartována! Následoval večer se třemi hrami pro družinky, v nichž děti soupeřily s časem a snažily se získat klíče, potřebné k budoucímu otevření truhly s pokladem. Nejdřív musel navigátor se slepcem projít zvonečkové bludiště, poté děti hledaly a sbíraly po chatě rozmístěné kartičky s číslenou řadou, které musely poskládat podle čísel (mimochdem pro některé děti, i ty starší, docela problém :-)) a konečně celé týmy soutěžily ve cvrnkání plíšků speciální slalomovou trasou. Když končil večer (pravda, trochu později než, jsme chtěli…), měly jednotlivé skupinku získáno od jednoho do třech klíčů. Vše tedy běží podle plánu.
Dnes, tedy v pondělí, jsme se zas probudili do nádherného slunečného rána. Venku mrzne, i když sluníčko už má svoji sílu. Čeká nás dádherný den! Budeme mít zkrácené dopolede, během něhož nás navštíví znovu otec Furat a dokončí to, co se včera večer již nestihlo – na závěr každého herního večera totiž musí proběhnout souboj, při němž mohou zástupci svých družin získat pro svůj tým další písek = čas. Dnes na děti, bojující přímo s otcem Furatem, čeká zajímavá a trochu dobrodružná disciplína – hořící papír :-). Zbytek dopoledne vyplní zřejmě krátká procházka a hned po dřívějším obědě vyrazí všechny děti na sjezdovku Portášky, kam se už moc těší. Od jedné do čtyř hodin budou užívat skvělé lyžařské podmínky a krásné počasí. No a večer samozřejmě opět proběhnou hry o klíče a závěrečný další souboj s otcem Furatem. Ale nepředbíhejme…
Tolik první zprávy ze zimního tábora čeřínské prvoběhové party. Posíláme moc pozdravů rodičům do Prahy a přání, abyste se měli alepsoň tak dobře, jako se máme my v Krkonoších!