Zprávy z tábora
Dnes je čtvrtek 16. srpna 2018
stránky KOLTu

[18.07.2009] Pirátský tábor skončil!!    (první běh)
Milí rodiče,
ještě před pár hodinami jsem spolu s Vašimi dětmi bojoval s nepřízní počasí, se kterou se s námi pro letos Čeřín rozloučil, teď už ale sedím v suchu doma v Praze za stolem, hlava plná vzpomínek a já je rychle svěřuji klávesnici, aby mé vzpomínání na poslední táborové dny a zážitky bylo co nejčerstvější…

Ve středu ráno, za krásného a teplého počasí, vyrazil celý tábor na puťák aneb putování za pokladem. Všechny posádky po rozluštění pirátské mapy věděly, kam míří (rybníček SV směrem nedaleko od Kaplice) a byla také stanovena pravidla putování (každé dvě hodiny otevřít nahodilou obálku s úkolem, putovat nejdéle do 18ti hodin, přenocovat kdekoliv na západ od silnice E55 , druhého dne ráno vyrážet do místa cíle ve stanovený čas, odstupňovaně podle dosavadní úspěšnosti v celotáborové hře měřené počtem získaných bodů přízně pirátského krále). Puťák byl náročný hlavně proto, že v jeho závěru, zhruba kolem času konce pochodu, zastihla bez výjimky všechny posádky na trase prudká bouřka s lijákem a dokonce kroupami! Co si budeme namlouvat, všichni docela hodně promokli, ale v jejich odhodlání dorazit do cíle k pokladu to nic nezměnilo. Posádky přenocovaly pod provizorními přístřešky v lese, udělaly si v nelehkých podmínkách oheň a uvařily horký čaj a polévku. A ve čtvrtek ráno vyrazily k nedalekému cíli! Na hrázi rybníka je pak čekal pirátský král s informacemi, kde přesně místo pokladu hledat. Poklad byl ukryt pod nedalekým, výrazně se odlišujícím stromem, který měl navíc rozdvojený kmen a na němž byly umístěny pečetě všech posádek (lodí). Úkolem posádek bylo co nejdříve místo ukrytí pokladu najít a donést Silverovi na hráz svoji pečeť neboli důkaz objevení místa ukrytí pokladu. A i když posádky dorážely s docela velkými rozestupy, přesto se jako první podařilo najít hledané místo až druhé příchozí posádce, Zlomyslným kostlivcům. A ta, která byla na místě úplně první – Zatraceni - svůj bohatý náskok trestuhodně promrhala a nakonec poklad objevila až jako třetí! Pořadí, v jakém posádky přinesly králi svoji pečeť ze stromu, pod nímž měl být ukrytý poklad, určovalo i konečné pořadí, v jakém si pak posádky rozdělily poklad.

Když se nakonec na hrázi shromáždili všechny děti a král dostal všech 6 pečetí, vyrazili jsme všichni společně ke stromu, pod nímž měl být poklad ukryt. Navigátoři všech posádek, vyzbrojeni polními lopatkami, začali netrpělivě kopat a po několika marných pokusech v okolí stromu konečně zem vydala své tajemství! Našli jsme velikou černou dřevěnou truhlu se sedmi zámky, pod níž bylo navíc ukryto 6 starých láhví s neznámých nápojem! Za obrovského jásotu a radosti jsme všechno ze země vyzvedli a chtěli truhlu otevřít. Bohužel jsme zjistili, že klíč, který měl Jack Silver u sebe od prvního dne tábora, kdy mu jej dal u táboráku stará kapitán Kid, pasoval jen k jedinému zámku. Zbývajících 6 klíčů nám tedy chybělo! Proto musely všechny děti vyrazit ještě jednou do lesa hledat 6 zbývajících klíčů. To se nakonec podařilo a na hrázi rybníka jsme se všichni sešli, plni napjatého očekávání, u truhly s pokladem. Král pirátů Jack Silver truhlu otevřel a pak propuklo opravdové nadšení! Truhla obsahovala kromě dvou tajemných váčků s pirátskými symboly, které si vzal pro sebe Jack, množství cenných předmětů a dárků. Ty si pak mezi sebe rozebrali jednotliví malí piráti, přednost měly samozřejmě popořadě ty nejúspěšnější posádky. Tím cesta za pokladem skončila a nás čekala už jen cesta zpět do tábora. Bylo vedro a tak jsme byli všichni rádi, že nás ze zbytku cesty odvezli vedoucí auty – i proto, abychom byli co nejdřív zpět v táboře a mohli sušit promočené věci.

Po návratu do tábora a troše odpočinku u Vltavy nás čekala neskutečná oslava a hostina! Celá hlavní kajuta (jídelna) byla nádherně vyzdobena a podávalo se to nejlepší, co jsme na táboře mohli mít – hranolky, řízky, meloun a k tomu lahodné nápoje a samozřejmě též mošty z pokladu! Jako vrchol celé oslavy oznámil král Silver konečné pořadí posádek ve hře (1. Zlomyslní kostlivci – loď O Furacao, 2. Krakeni – Ron St. Theresa, 3. Zatraceni – Valérie, 4. Barracuda – Barracuda, 5. Praštěné krysy – Mayflower, 6. Černí pasažéři – Smrtící jestřáb). Poté z oněch dvou tajemných váčků z truhly s pokladem vysypal nádherné blyštivé prsteny, z nichž si coby památku na letošní putování za pokladem mohl každý účastník tábora jeden vybrat. Kapitán vítězné posádky – Segnor Ninguén (Viki) – byl potom králem Silverem slavnostně pasován za jásotu všech pirátů na nového krále pirátů ostrova Tortuga. Na závěr vydařeného dne proběhla druhá táborová diskotéka, která se protáhla až dlouho za půlnoc…

Pátek byl v táborovém programu věnován více méně už jen oddílům a samozřejmě také úklidu, balení a přípravě závěrečného táboráku. Dopoledne, po rozebrání a úklidu lodí a doků, šly všechny oddíly k Vltavě, protože bylo nádherně. Odpoledne se pak všechny oddíly ještě jednou naposledy semkly a společnými silami nanosily a zpracovaly dřevo na slavností závěrečný táborák, který stavěli Bozďa a nejzkušenější táborník O&M. Každý oddíl (1.+2. společně) také jmenoval ze svého středu jednoho ohňouse, který měl tu čest zapálit a potom udržovat táborák. Oheň vzplál krátce po půl desáté a po pár námořnických písničkách přišla toužebně očekávaná slavnostní chvíle, tedy udělování stupňů Lesní moudrosti. Jednotliví oddíláci se svými praktikanty si postupně vzali slovo a poté oznámili všem přítomným, jak toho kterého táborníka ze svého oddílu hodnotí a jaký stupeň LM mu po zásluze přidělují. Tam, kde nedošlo k „povýšení“, bylo někdy v očích dětí vidět troch zklamání, jinde, kde jsme se shodli na udělení vyššího stupně, naopak nadšení a radost. Tímto slavnostním okamžikem jsme v podstatě završili program letošního tábora a po té, co Lapi ještě vyhodnotil dlouhodobou soutěž v úklidu kajut, jsme slavnostní část táboráku ukončili a následoval postupný odchod dětí do stanů k úplně poslednímu letošnímu spánku v čeřínském údolí. Asi je zbytečné dodávat, že jako již tradičně měly nejstarší děti dovoleno zůstat spát u táboráku a kdyby je býval kolem páté hodiny ranní nevyrušil déšť, asi by tam byly zůstaly až do rána.

V den odjezdu v sobotu se s námi bohužel Čeřín vůbec nerozloučil vlídně! V podstatě od budíčku v 8 hodin vytrvale a dost silně pršelo, což bylo na závěrečný úklid a balení opravdu nepříjemné! My vedoucí jsme měli plné ruce práce abychom tábor připravili a předali v pořádku nastupujícímu druhému turnusu a i děti, které musely zabalit vlastní věci a samozřejmě přiložit ruku k úklidu a balení celého tábora, měli situaci opravdu těžkou! Všichni jsme pochopitelně docela hodně promokli a do autobusu, který dorazil na Čeřín krátce po jedné, jsme nastupovali mnohdy mokří a prokřehlí. Ale doufáme a věříme, že to celkový dojem z 1. běhu tábora pod Čeřínem nijak nezkazí! A samozřejmě bychom si moc přáli, aby byl tento dojem v očích dětí příznivý!!

Za celou partu se se všemi rodiči pro letos loučí

Lukmen

P.S.
A kdo že jsou to ti, kteří se letos o Vaše děti starali?

Lukmen – hlavní vedoucí
Lapi – zdravotník
Bozďa – zásobovač
Ejka, Šipka, Kuňka – kuchařky
Zarka, Johnny – kuchyňští pomocníci, topič
Vláďa – výpomoc 2 týdny „kluk pro všechno“

Renča + Kája + Mišák – 1. oddíl
Dádí + Cagi – 2. oddíl
Khainether + Evža – 3. oddíl
Viki + Kačka – 4. oddíl
Fifík + Kuba – 5. oddíl